18.8.2021, Anna H.

Někdy mám smutný pocit, že slovo udržitelnost se skloňuje tak často, že to musí otrávit i ty nejvěrnější příznivce. A co teprve musí zažívat ti ostatní, kteří se s tímto pojmem a životním stylem teprve seznamují?

Dlouhodobá udržitelnost přeci znamená, že něco je dlouhodobě udržitelné, tudíž je to možno dlouhodobě opakovat.  A dnes tak moderní honba za udržitelností za každou cenu přece sama o sobě dlouhodobě udržitelná není. Není možné ze dne na den drasticky změnit své návyky a způsob myšlení. Udržitelné návyky jsou jedině ty, u kterých se cítíte dobře, a proto Vám nebude dělat problém je opakovat dlouhodobě.

Hlavně buďte v pohodě.

S největší pravděpodobností nikdy nedosáhnete toho, že budete žít stoprocentně v souladu s „udržitelností“ bez jakéhokoliv dopadu na prostředí kolem Vás. Už jenom to, že teď čtete tento článek, znamená, že máte v ruce mobil nebo koukáte do počítače, jehož součástky byly také vyrobeny bůhví kde a až vám doslouží, skončí tamtéž – bůhvíkde. Hon za udržitelností je neudržitelný. Ale je dobré udělat a změnit alespoň něco. Dělejte to, co Vám je blízké a Vám dělá radost.

Nevíte co s volným víkendem? Tak vyrazte někam na dva dny pěšky z místa, kde bydlíte. Uvidíte, že toho spoustu zažijete. Není potřeba hned letět na víkend do Říma jen proto, že letenka zrovna stojí 10 Euro. Nebo zasaďte strom. Nebo zajděte prozkoumat obchod, kde se prodávají potraviny bez plastových obalů. Vyberte si to svoje, možností je nepřeberně. Když každý udělá alespoň něco směrem k udržitelnějšímu způsobu života na této planetě, bude to obrovský posun pro celou společnost. Prostě si najděte to, co Vám dává smysl, a Vám dělá radost. Protože jen když vy budete v pohodě, můžete pohodu a inspiraci šířit i kolem Vás.

Výsada pro bohaté? Nesmysl!

Také se ve společnosti objevil jakýsi mýtus, že trvale udržitelný životní styl je pouze pro pár vyvolených bohatých. Troufám si tvrdit, že je to naopak. Když se zpět dívám na svůj dosavadní život, tak nejudržitelnější přístup ke spotřebě a nakupování jsem měla právě v těch momentech, kdy jsem neměla peněz nazbyt. On totiž ten nejudržitelnější produkt je ten, který už máte, nebo například po někom zdědíte anebo vyměníte. A nejudržitelnější oděv je ten, který už Vám teď visí v šatníku. Proto je dobré se nad nákupem nových věcí takto zamyslet od začátku, a pořizovat si pouze ty, u kterých máte důvěru, že Vám dlouho vydrží. Také jste určitě už slyšeli tohle známé úsloví „nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné věci“.

Second hand mi nevoní.

Rozumím nechuti většiny lidí nakupovat v second handech a nebudu Vás přesvědčovat, že je to nejudržitelnější a nejmodernější způsob oblékání. On totiž tak úplně není, ale o tom zase jindy. Nosit na sobě něco, co nosil někdo cizí, o kterém nic nevíte, prostě není pro každého a je to tak v pořádku. Je ale spousta věcí vyjma oblečení, které se dá pořídit z druhé ruky a je to pro většinu z nás naprosto normální věc. Třeba ojetá auta se nakupují běžně. Já jsem se například naučila kupovat knihy z druhé ruky, nebo je vyměňovat s kamarádkami. Také značnou část nábytku máme poděděnou po rodičích, prarodičích, dokonce po prababičce. A pokud i přesto tohle není nic pro Vás, nevadí. Můžete být například na té "druhé straně barikády“ a naopak věnovat svoje věci, které jste vyměnili za nové, někomu, komu poslouží a udělají mu radost.

A když se jednou naučíme nekupovat a nehromadit věci, které jsou nekvalitní a které vůbec nepotřebujeme, zjistíme, že máme mnohem více času a prostoru si užít to, co nás opravdu baví a dělá nás šťastné dlouhodobě. Třeba já se naučila šít. A co je to pro Vás?

Anna, zakladatelka Appre & CEO